Pedraforca (2506 m) – Kráska Katalánsých Pyrenejí

Co a kde je Pedraforca?

Pedraforca se nachází v přírodním parku Cadí-Moixeró. Dvě paralelní hřebeny tvoří dvě hlavní vrcholy – jižní vrchol Pollegó Inferior (2444 m) a severní Pollegó Superior (2506 m), který je hlavním vrcholem. Z města Saldes se může zdát výstup velmi obtížný. Pravdou však je, že skutečně výstup na Pollegó Inferior vede přes onu děsivou východní stěnu.

Pedraforca je nepochybně jednou z nejznámějších hor v Katalánsku, a to díky svým vápencovým kolmým stěnám, které přitahují mnoho zkušených horolezců. Přestože každý rok oba vrcholy zdolá mnoho turistů, výstup není považován za snadný. Připravte se na přibližně 11 kilometrů dlouhou trasu a 5–7 hodin strávených v náročném terénu.

Kdy varazit a co si sbalit

Obecně je hora přístupná po celý rok. V zimě, obvykle od prosince do konce dubna, může sníh výstup trochu ztížit. Nejlepší období k návštěvě je v létě. Od května do října bývá většinou ideální počasí, i když někdy může být na túru příliš horko. Déšť je v této oblasti velmi vzácný, ale nejvíce srážek bývá v květnu a říjnu. Kromě počasí je nejlepší naplánovat návštěvu mimo státní svátky a víkendy. Oblast je velmi blízko Barcelony a často bývá přeplněná.

Naštěstí je vstup do parku zcela zdarma, takže není třeba žádných povolení. Mnoho průvodců nabízí asistovaný výstup, ale já si byl dostatečně jistý a zvládl jsem to sám. Pevné a stabilní boty a trochu teplejší oblečení jsou nezbytností. Restaurací je v okolí málo, takže si s sebou určitě vezměte alespoň něco k jídlu. Na trase při výstupu na horu Pedraforca není žádný přírodní zdroj vody! Měl jsem s sebou „jen“ 1 litr a nestačilo to. Abyste předešli dehydrataci, doporučuji vzít si alespoň 1,5–2 litry na osobu. Také budete potřebovat mapu oblasti nebo GPS s oreintačními body.

Výstup na horu Pedraforca

Existuje mnoho tras vedoucích na oba vrcholy. Vzal jsem to vážně a tak jsem si dal za cíl určitě zdolat oba vrcholy. Je zde značená trasa ve směru hodinových ručiček i proti směru hodinových ručiček. První možnost je mnohem obtížnější, protože sestup zahrnuje poměrně náročné úseky. Túra proti směru hodinových ručiček umožňuje výstup těmi nejtěžšími úseky, což je podle mě bezpečnější.

V každém případě je pro obě varianty nejlepší výchozí bod malé parkoviště na východní straně hory. Najdete zde také pěknou vyhlídku „Mirador de Gresolet“. Toto parkoviště je také dobrým místem na přenocování v obytném voze, což jsem udělal i já. Byly tam se mnou další tři obytné vozy.

Refugi Lluís Estasen a Balcó de la Joaquima

Jen pár metrů pod parkovištěm vede úzká stezka, která mě zavedla k horské chatě. Je to příjemná cesta dlouhá asi jeden kilometr lesem, na jejímž konci jsem se ocitl u Refugi Lluís Estasen. Tato útulná chata slouží také horolezcům, kteří zde někteří tráví noc. U chaty se nachází zdroj vody. Dávejte pozor, protože je to jediný zdroj vody na trase. Doplnění lahví s vodou je tedy velmi důležité!

Od chaty jsem pokračoval po stezce jižním směrem pod hlavní stěnou Pedraforcy. Rovná stezka mě brzy dovedla na rozcestí turistických tras. Zde je možné vynechat jižní vrchol Pollegó Inferior a vydat se po strmé suťové stezce k sedlu Enforcadura, odkud vede cesta přímo na hlavní vrchol.

Rozhodl jsem se ale jít po stezce „Camí de Pollegó Inferior“. Brzy se cesta začne stáčet a stoupat mezi kořeny a kameny, dokud jsem nedorazil na „Balcó de la Joaquima“. Toto místo miluji, protože je to první místo bez stromů. Využijte toto místo k rozhledům, občerstvení se a ke krátkému odpočinku.

Pollegó Inferior

Z Balcó de la Joaquima začíná opravdový výstup na Pedraforcu! Já stoupal na jižní vrchol přímo po jižní stěně Pedraforcy. Ano, ta, která z dálky vypadala tak nepřístupně, ale nebojte se, není to nic vážného. Dokonce i děti by to zvládly, protože jde o poměrně snadný výstup. Cestou jsem potkal pyrenejské kozy a sviště. Během celého výstupu mě uchvacovaly nádherné výhledy. Viděl jsem až k Montserratu nedaleko Barcelony.

Z balkonu na Pollegó Inferior je to přes 600 výškových metrů, ale vrdlejší vrchol Pedraforca ve výšce 2444 metrů rozhodně stojí za to. Nabízí úžasný výhled na protější hlavní vrchol, který se zdá být tak blízko. Nenechte se však zmást! Bohužel zde nevede žádná „normální“ trasa, která by umožnila sestup do sedla a pokračování na Pollegó Superior. Pořád je třeba zdolat ještě nějakou vzdálenost a převýšení. Užijte si 360 stupňové výhledy do údolí a na pohoří Serra del Cadí, než začnete sestupovat.

Sestup cestou Grand Diagonal – ta strašidelná část

Sestup o více než 400 metrů přes Grand Diagonal byl možná něco, čeho jsem se obával. Všude psali jakej je to masakr, ale nebyl. Na několika úsecích jsem se musel přidržovat rukama a použít trochu horolezecké techniky. Proto bych příště raději šel opačným směrem. Nicméně některé části mají řetězy a kovové stupy, které pomáhají. S trochou opatrnosti jsem to zvládl poměrně snadno. Není právě ten adrenalinový zážitek důvodem, proč tohle podnikám? Super vysoká jižní vápencová stěna Pollegó Inferior je něco, co musíte vidět!

Po dokončení lezecké části sestupu jsem si dal pauzu a odpočinul si. Přežil jsem a nic horšího už mě nečekalo!

Pollegó Superio

Opět je tu úsek, který je potřeba vystoupat. Nepozoroval jsem žádnou zřetelnou cestu, ale jsou zde nějaké barevné značky, podle kterých se dá orientovat. Nejprve jsem musel vystoupat piniovým lesem na hřeben vedoucí zpět k Pollegó Inferior. Je to opravdu nádherná stěna s velkým otvorem vedle ní, ale zastavte se včas! Později je třeba přejít na další vertikální hřeben. Vypadá to, že není žádná cesta přes něj, ale realita je lepší než pocit.

Po traversu jsem se dostal na širokou trasu PR C-123, která mě pohodlně dovedla k sedlu, které jsem pravděpodobně viděl z prvního vrcholu. Z sedla Enforcadura jsem zahnul vlevo a pak už je to asi 30 minut na vrchol. Užijte si katalánskou vlajku a další 360 stupňovou odměnu!

Sestup zpět na parkoviště

Není to nic jako sestup po Grand Diagonal, ale také není třeba být příliš uvolněný. Sestup není úplně přímočarý. Šel jsem po hřebeni směrem na západ, a cesta není příliš zřetelná. Musel jsem použít zdravý rozum a sledovat hřeben. Cestou je několik stoupání a klesání. Měl jsem trochu obavy, že ztratím stezku, ale GPS mi dobře posloužila.

Asi za 30 minut se cesta stáčí doprava a prudce klesá dolů. Sestup je docela snadný, ale někdy je podpořen řetězy, které podle mě nejsou vůbec nutné. Brzy jsem dorazil k sedlu Coll del Verdet. Odtud zbývá „jen“ 800 metrů sestupu, takže kolena už křičela. Zvládl jsem to za 45 minut během. Očekával jsem, že tuto vzdálenost z sedla k parkovišti zvládnu za hodinu. Můžete se zastavit na chatě na cestě zpět nebo sestoupit přímo na štěrkovou cestu a následovat ji k parkovišti.

Naviděnou Pedraforca

Je to opravdu velmi uspokojivý celodenní výlet a důrazně doporučuji každému, kdo hledá dobrodružství. Můžete jít relativně lehce, ale jak jsem už několikrát zmínil, vezměte si s sebou dostatek vody. V létě může být místo velmi horké a mě trvalo více než 5 hodin, než jsem ušel vzdálenost. Také buďte opatrní a dejte pozor na technické úseky, které mohou být pro některé lidi náročné, takže raději jděte ve skupině, abyste se vzájemně podporovali při výstupu na Pedraforcu.