Projekt Viera

Prvotní záměr této lodi byl jednoduchý. Použít ji jako prostředek k emigraci za totality. Postavit robustní plavidlo, spustit ho na moře v Jugoslávii a uplout do USA za lepším životem. Tohle se honilo hlavou mému dědovi koncem 70. let 20. století. Bohužel nyní je to již přes 35 let po revoluci a loď stále stojí na souši v hangáru v čechách.

Letos to bude již 50 let od prvního nápadu postavit železobetonovou bárku. Za tuto dobu prošla Viera několika stádii stavby, vývoje, vylepšování a ladění. Zažila si několik testovacích plaveb, ale po většinu času zůstávala bez povšimnutí v různých garážích a hangárech po České Republice a Německu. Až do teď! K jejím 50. narozeninám dostává nové využití. Dekády, kdy byla loď jen bezednou studnou na peníze a představovala jen břemeno jsou u konce.

Plán cesty

Plán je jasný. V půli května 2025 přepravit Vieru do přístavu v Bratislavě a počátkem června 2025 vyplout po Dunaji a dostat se do Černého moře. Dále pokračovcat přes Bospor a Dardanely do Středozemního moře. Užít si léto v Řecku, Itálii a pobřeží Francie a šanělska. Koncem léta vplout do Atlantského oceánu, překonat Biskajský záliv a skrze Keltské a Irské moře doplout do Skotska, kde Viera přezimuje.

Další rok 2026 je plán proplout kolem Hebrid, Orknejí a Shetlandských ostrovů a vydat se na ostrovy Faerské. Dostat se na pobřeží Islandu a přeplout Dánský průliv k pobřeží Gronska. Dále proplout kolen nejjižnějšího cípu Grónska se dostat do Baffinovo moře a koncem léta proplout slavný Northwest passage do Kanady a na Aljašku, kde loď zazimujeme na její druhou zimu.

A co v roce 2027? Obepluje Viera svět???

Loď

Někdy kolem roku 1976 frustrovaný Fanouš se svým snem emigrovat do USA pročítal jachtařské knihy. Hlavou se mu honil sen postavit vlastní loď a uplout na západ. Předlohou pro jeho plán byl technický nákres lodi „Saxon Class“ z roku 1962. Plný nadšení začal rýsovat a kreslit až vyprodukoval svůj vlastní design dle předlohy s prvky zaoceánských lodí a parníků.

Rokem 1978 již započal první práce ve staré kůlně v Jablonci nad Nisou. Nejdříve svařil žebra lodi ze železných plátů, které dále ovařil 4mm železnými plechy. Bohužel mu železná loď nepřišla dostatečně festovní a žačal tedy navařovat na loď pletivo a plácat na ni beton a tím vznikl nepotopitelný železobetonový trup.

Zabralo to střídavě dalších 50 let a tisíce člověkohodin, než se loď nazvaná po trpělivé babičce „Viera“ dostala do stavu ve kterém je teď. Prošla si několika vývojovými stadii pod vedením několika vývojářů z rodinné linie vynálezců počínaje dědem Františkem, přes otce Leoše až k synovi Leošovi. Několikrát byla spuštěna na vodu a nejdelší výlet zažila v Severním moři kolem ostrova Rujána v Německu. Nyní doznala velkých změn a je připravena velkolepou cestu.

Časový plán